2.4.1.2 Příloha 2: Doručování fyzickým osobám
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
Doručování po novelizaci správního řádu zákony č. 7/2009 Sb. a 227/2009 Sb.
Z Metodické pomůcky ke správnímu řádu "Změny v doručování podle správního řádu po 1. 7. 2009“, zpracované odborem legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra ČR:
Vkládání do domovní schránky
Základním pravidlem bude vkládání uložených a nevyzvednutých zásilek do domovní schránky adresáta nebo na jiné vhodné místo. Pouze pokud to reálně nebude možné nebo pokud takový postup vyloučí správní orgán, bude se zásilka obsahující písemnost vracet zpět odesílajícímu správnímu orgánu.
Doručenka
Bude rovněž upravena doručenka, která bude obsahovat více informací pro správní orgán. Přitom je třeba vycházet z toho, že se zásilka po uplynutí úložní lhůty bude vkládat do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, a proto se bude muset doručenka vracet ke správnímu orgánu, a bude sloužit též jako doklad o doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu. Doručenka tak bude muset obsahovat nejen údaje o tom, kdy byla zásilka reálně doručena nebo o tom, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (od toho lze určit okamžik doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu), ale měla by rovněž obsahovat údaje o případném vložení doručované písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo.
Úložní lhůta
Úložní lhůta činí podle § 23 odst. 4 správního řádu 10 dnů. Správní orgán musí požádat o zkrácení úložní lhůty na obálce.
Poučení adresáta
Další změnou právní úpravy doručování, která rovněž souvisí s obálkou pro doručování, je změna v poučení adresáta. Tato změna spočívá v tom, že podle § 23 odst. 5 správního řádu je nutné poučit adresáta o možnosti postupu podle § 24 odst. 2 správního řádu, tedy o možnosti žádat podle § 41 správního řádu o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Poučení adresáta může mít například následující znění:
"Tato zásilka obsahuje písemnost, jejíž doručování se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Ve vlastním zájmu proto věnujte pozornost tomuto poučení. Jestliže si adresát zásilku nevyzvedne ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může podle § 41 správního řádu požádat odesílající správní orgán o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, je možné do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která bránila zásilku vyzvednout, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy měla být zásilka nejpozději vyzvednuta. Jestliže bude odmítnuto převzetí zásilky, odmítnuto nebo znemožněno předání poučení nebo nebude poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení, bude písemnost považována za doručenou dnem, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o doručení.“
Žádost o určení neplatnosti nebo okamžiku doručení
Podle § 24 odst. 2 správního řádu prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek § 41 správního řádu požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.
Tato změna představuje důležité zpřesnění textu. V praxi se vyskytují dotazy, zda se prominutím zmeškání úkonu ve smyslu § 24 odst. 2 rozumí prominutí zmeškání vyzvednutí si písemnosti po dobu jejího uložení (písemnost se v takovém případě na základě vyhovění žádosti považuje za doručenou dnem vyzvednutí, vyzvednutí by ale mělo být podle § 41 odst. 2 správního řádu spojeno s touto žádostí) nebo určení neplatnosti doručení. V tomto ohledu bylo tedy dosavadní znění správního řádu značně nepřesné, neboť reálně mohl správní orgán na základě § 24 odst. 2 správního řádu podle § 41 správního řádu rozhodnout o neplatnosti doručení (v takové případě musel znovu doručovat) nebo o okamžiku, kdy byla písemnost doručena.
Z povahy věci je zřejmé, že nešlo o rozhodování o žádosti o prominutí zmeškání úkonu v úzkém slova smyslu, kdy by bylo možné zmeškaný úkon
připojit k této žádosti. Podle nového znění správní orgán na základě žádosti podle § 24 odst. 2 správního řádu rozhodne o neplatnosti doručení nebo určí
okamžik doručení postupem podle § 41 správního řádu. Určení okamžiku, kdy byla písemnost doručena,
přichází v úvahu například…
