dnes je 21.4.2024

Input:

Novela zákona o obcích

31.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3 Novela zákona o obcích

Ing. Zdeněk Morávek

Novela zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) byla provedena zákonem č. 418/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení nebo jen OZř), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela zákona o obcích má celkem 69 bodů a dva body přechodných ustanovení, jedná se tedy o poměrně rozsáhlou novelu.

Společenství obcí

Nově se do zákona zavádí úprava tzv. Společenství obcí, jedná se o dobrovolnou spolupráci při výkonu přenesené působnosti a to v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností, přičemž se stanoví minimální počet participujících obcí. Cílem je poskytnout obcím k tomu sdílený personální aparát v podobě odborníka na danou věcnou oblast spadající do státní správy v situacích, kdy obce nemají v úmyslu sjednat na výkon přenesené působnosti veřejnoprávní smlouvu. Společenství obcí představuje další možnou platformu pro realizace meziobecní spolupráce, a to s ohledem na specifika společenství (důvodová zpráva uvádí jak příklady těchto specifik územní rozměr, minimální počet obcí, důraz na společný výkon veřejné správy, koordinaci veřejných služeb, rozvoj území svazku, resp. funkce administrativního a poradního centra, které bude obcím nápomocno při řešení problematických oblastí řešených každou obcí) formu spolupráce preferovanou. Příslušná úprava je obsažena v § 53a až § 53f OZř.

Distanční účasti členů zastupitelstva či rady na jednáních

Další část novely se týká možnosti distanční účasti členů zastupitelstva či rady na jednáních těchto orgánů. Doposud platilo, že takovou účast právní úprava ani výslovně neumožňuje ani nevylučuje. Stávající výkladová praxe týkající se této otázky je proto taková, že člen zastupitelstva či rady se může jednání účastnit i tzv. na dálku s využitím takových technických prostředků, které umožňují jeho distanční přítomnost v reálném čase, včetně uplatňování jeho práv souvisejících s výkonem funkce, zejména oprávnění hlasovat a vyjadřovat se k projednávaným záležitostem. Přenos obrazu a zvuku tedy musí být tzv. obousměrný, musí umožňovat sledování jak zastupitele přítomného on-line, tak sledování průběhu zasedání v jednací místnosti. Tato forma účasti nebo forma jednání daného orgánu proto nemůže být zaměňována se způsobem per rollam (oběžníkem), tedy předem, mimo zasedání (ústně, elektronicky prostřednictvím e-mailu či jiného telekomunikačního prostředku). Takto hlasující člen (hlasující "předem") by totiž nesplnil podmínku přítomnosti při jednání. Nejednalo by se tedy vůbec o (řádné) jednání daného orgánu a na takto přijatá rozhodnutí by bylo nutné nahlížet, jako by vůbec nebyla přijata.

Nová úprava připouští také možnost distanční účasti veřejnosti (dalších osob) na jednáních zastupitelstev. Přijatá úprava možnost využití distanční účasti podmiňuje tím, že ji připouští jednací řád příslušného orgánu. Obecní úřad bude mít povinnost tuto skutečnost oznámit v pozvánce na zasedání zastupitelstva, včetně povinnosti sdělit podmínky, za nichž je tato účast možná. Tím bude zejména adresa pro přihlášení na přístupné webové rozhraní nebo komunikační platformu, ve které se jednání zastupitelstva bude tímto způsobem konat. Úprava distanční účasti na jednání zastupitelstva, resp. to, že zastupitel není povinen k distanční účasti, pak vylučuje možnost, aby jednání bylo konáno pouze distančně. Vždy bude třeba, aby bylo jednání svoláno do určitého místa (na území dané obce), z něhož bude "vedeno". Zastupitelé i veřejnost se pak budou moci rozhodnout (za podmínek stanovených jednacím řádem), zda využijí distanční účasti, nebo zda se dostaví osobně na jednání.

Příslušná úprava je obsažena zejména v § 92a a § 101 odst. 3 OZř.

Valorizace finančních limitů pro majetkoprávní jednání vyhrazená zastupitelstvům

Dále dochází k valorizaci některých finančních limitů pro majetkoprávní jednání vyhrazená zastupitelstvům územních samosprávných celků tak, aby zastupitelstva rozhodovala o majetkových dispozicích majících v současném ekonomickém kontextu zásadní dopad do rozpočtu územního samosprávného celku. Při stávajících hodnotách zastupitelstvo musí z pozice nejvyššího obecního orgánu rozhodovat o zcela běžném nakládání s obecními prostředky. V případě poskytování věcných darů a peněžitých darů tak byl finanční limit zvýšen z 20 000 Kč na 100 000 Kč, stejně tak v případě vzdání se práva a prominutí dluhu, také zastavení movitých věcí nebo práv a v případě postoupení pohledávky. V případě rozhodování o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí se původní limit 50 000 Kč zvyšuje na 250 000 Kč.

Upřesnění vyhrazených pravomocí rady

Dále dochází i k upřesnění některých vyhrazených pravomocí rady. Dle § 102 odst. 2 písm. g) je radě obce vyhrazeno na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem. Doposud však bylo dovozováno, že tento návrh je pouze pořádkovým návrhem a jeho absence nezpůsobuje neplatnost takového rozhodnutí viz např. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1708/2004.

Postavení tajemníka

Novela tak považuje za žádoucí jednoznačně vyjádřit povahu takového návrhu a posílit v tomto ohledu postavení tajemníka a omezit možnou svévoli rady, resp. jmenování či odvolání osob proti vůli tajemníka obecního úřadu. Taková koncepce odpovídá postavení tajemníka a jeho úkolům, které pro něj vyplývají ze zákona o obcích ve vztahu k obecnímu úřadu a jeho zaměstnancům (statutární orgán zaměstnavatele), jakož i jeho odpovědnosti, kterou nese za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti vůči starostovi obce. Zároveň je možné nalézt analogii k zákonu o krajích, kde absence návrhu ředitele krajského úřadu na jmenování nebo odvolání vedoucího odboru má za následek neplatnost takového rozhodnutí.

Operativa starosty v mimořádných situacích

Za účelem zvýšení operativnosti rozhodování při živelních událostech, a na základě zkušeností z těchto událostí, se navrhuje, aby byl starosta obce nadán v mimořádných situacích (vymezených vazbou na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému, na krizové stavy podle krizového zákona a některá mimořádná opatření podle jiných právních předpisů) pravomocí operativně rozhodovat namísto rady ve věcech spadajících do její nevyhrazené pravomoci. Obdobná kompetence je svěřena v poměrech kraje hejtmanovi a v hlavním městě Praze primátorovi hlavního města Prahy.

Odměňování členů zastupitelstev

Dále se upravuje odměňování členů zastupitelstev. Především se zavádí automatická, zákonem garantovaná valorizace odměn členů zastupitelstev obcí, krajů, jakož i členů zastupitelstva hl. města Prahy a členů zastupitelstev jeho městských částí. Potřebu tohoto řešení potvrdil i nález Ústavního soudu ze dne 9. května 2023 sp. zn. Pl. ÚS 22/22, vyhlášený pod č. 160/2023 Sb., který s odloženou

Nahrávám...
Nahrávám...