dnes je 29.11.2023

Input:

Úloha starosty obce s rozšířenou působností při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení

25.7.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5.2 Úloha starosty obce s rozšířenou působností při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení

Miloslav Starý, HZS Moravskoslezský kraj

Starosta obce za jemu zákonem stanovené povinnosti odpovídá osobně

Starosta obce podle § 16 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, při provádění záchranných a likvidačních prací:

  1. zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
  2. organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,
  3. organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,
  4. je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.

Starosta obce podle § 21 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí.

Starosta obce dále:

  1. za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,
  2. zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
  3. plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
  4. odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra ČR.

V době krizového stavu starosta obce:

  1. zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje,
  2. nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
  3. organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
  4. zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

METODICKÁ POMŮCKA PRO STAROSTY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Tato metodická pomůcka poskytuje starostům obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje základní právní orientaci a stručný návod, jak, v souladu s jejich pravomocí a působností ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností, plnit úkoly při přípravě na mimořádné události a krizové situace, při jejich řešení a odstraňování jejich následků.

Úvod

Zákony č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů a č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravují úkoly orgánů obce při zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací (ZaLP), při ochraně obyvatelstva, při zajišťování připravenosti obce na řešení krizových situací a v době krizového stavu.

Ve všech uvedených zákonech je mezi ustanoveními o orgánech obce s rozšířenou působností (ORP) definována úloha starosty ORP, jeho pravomoci, ale i odpovědnost za přípravu na mimořádné události a krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a za rozhodování při vzniku a v průběhu krizové situace.

Dalším nezbytným právním předpisem, na který se váže činnost starosty ORP, je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to především z důvodu ochrany před účinky povodní.

Na činnost ORP, na jejímž území se nacházejí objekty využívané provozovateli nebezpečných látek, se vztahují povinnosti podle zákona č. 224/2016 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

Výklad některých pojmů

Integrovaný záchranný systém (IZS) – koordinovaný postup jeho složek (Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Policie ČR, zdravotnická záchranná služba, ad.) při přípravě na mimořádné události, provádění ZaLP, a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů.

Operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (OPIS) - stálý orgán pro koordinaci složek IZS, kterým je OPIS Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK).

Mimořádná událost (MU) – škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení ZaLP.

Krizová situace – mimořádná událost podle zákona o IZS, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizový stav").

Záchranné práce – činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých MU, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin.

Likvidační práce – činnosti k odstranění následků způsobených MU.

Ochrana obyvatelstva – plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.

Velitel zásahu – zpravidla velitel jednotky požární ochrany nebo vedoucí funkcionář HZS MSK. V některých případech může být velitelem zásahu velitel nebo vedoucí zasahující složky IZS, která v místě zásahu provádí převažující činnost (např. při narušení veřejného pořádku a bezpečnosti může být velitelem zásahu příslušník Policie ČR).

Povodňová komise obce – povodňový orgán obce, který může obecní rada zřídit k plnění úkolů při ochraně před povodněmi. Starosta obce je předsedou povodňové komise.

Krizový štáb ORP – zřizuje starosta ORP jako svůj pracovní orgán pro řešení krizových situací.

Věcná pomoc – poskytnutí věcných prostředků při provádění ZaLP a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.

Osobní pomoc – činnost nebo služba při provádění ZaLP a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.

Krizové opatření – organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.

Nezbytná dodávka – dodávka výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů.

Kritická infrastruktura (KI) – prvek KI nebo systém prvků KI, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob a ekonomiku státu.

Krizové stavy

Úloha starosty ORP při přípravě na krizové situace

1. Starosta ORP zajišťuje připravenost ORP na řešení krizových situací; ostatní orgány ORP se na této připravenosti podílejí.

2. Starosta ORP zřizuje a řídí bezpečnostní radu ORP jako svůj poradní orgán pro přípravu na krizové situace a zřizuje a

Nahrávám...
Nahrávám...