K přípustnosti povolování výjimky podle ustanovení § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) pro dílčí úseky záměru (tzv. „salámová metoda“ u liniových staveb se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. června 2019, č. j. 4 As 89/2019 – 72.
Soud v rozhodnutí konstatoval, že posouzení, zda oddělené posuzování části záměru z hlediska výjimek podle ustanovení § 56 ZOPK je nepřípustné, bude vždy záviset na konkrétních okolnostech případu, a lze stěží zobecňovat podmínky, kdy takový postup bude nezákonný (dílčí povolování by mohlo podle soudu představovat nezákonný postup např. při účelovém rozdělení zasaženého biotopu, popř. pokud by bylo zřejmé, že určitou pro užívání ostatních částí záměru nezbytnou část záměru nelze z hlediska ochrany zvláště chráněných druhů povolit, a proto žadatel zjevně účelově nejprve žádá o udělení výjimky pro jinou – neproblematickou dílčí část záměru atd.).
Přihlížet při posuzování veřejného zájmu na udělení výjimky podle § 56 ZOPK pro dotčený záměr ke skutečnosti, že tento záměr je koncipován…