dnes je 20.9.2024

Input:

Vzor s výkladem - Dovolání podle § 236 OSŘ

20.7.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.1.8.1
Vzor s výkladem – Dovolání podle § 236 OSŘ

Mgr. Pavla Krejčí

Nejvyšší soud ČR

prostřednictvím

Obvodního soudu pro Prahu 1

V Praze dne 7. 4. 2016

Sp. zn. 25 C 64/2013

Žalobce: Pavel Novotný

narozen 19. 11. 1953

bytem Splavná 248, Brno, PSČ 602 00

právně zastoupen Mgr. Terezou Podhajskou

se sídlem Ústavní 8, Brno

(dále jen "žalobce")

Žalovaná: Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj

IČO 66002222

se sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1, PSČ 110 00

(dále jen "žalovaná")

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2016,
č. j. 24 Co 435/2015-68

Přílohy:

  • - plná moc,
  • - rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 24 Co 435/2015-68,
  • - oznámení o postoupení pohledávky spolu s podacím lístkem.

I.

Rozsah dovolání a jeho přípustnost

Dne 8. 2. 2016 byl právní zástupkyni žalobce doručen rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud"), č. j. 24 Co 435/2015-68, ze dne 22. 1. 2016 (dále jen "rozsudek odvolacího soudu"), kterým byl:

  1. změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "nalézací soud") ze dne 4. 8. 2015, č, j. 25 C 64/2013-51 (dále jen "rozsudek soudu I. stupně"), a to ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně zaplacení částky 300.000 Kč s úrokem z prodlení od 27. 8. 2013 do zaplacení, a to tak, že se žaloba zamítá,
  2. žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované za řízení, jak před nalézacím soudem, tak i před odvolacím soudem celkem částku 1.800 Kč.

Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu I. stupně tak, že se žaloba ohledně částky 300.000 Kč s úrokem z prodlení od 27. 8. 2013 do zaplacení zamítá, podává žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně dovolání, přičemž jeho přípustnost opírá o:

  1. Přípustnost podle § 238 OSŘ

Rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000 Kč, tudíž je naplněna podmínka přípustnosti dovolání uvedená v § 238 odst. 1 písm. c) OSŘ.

  1. Přípustnost podle § 237 OSŘ

Rozsudek odvolacího soudu závisel na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a jedná se též částečně o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá podle názoru žalobce na nesprávném právním posouzení věci.

  1. Splnění lhůty k dovolání podle § 240 odst. 3 OSŘ

Rozsudek odvolacího soudu byl právní zástupkyni doručen dne 8. 2. 2016, zákonem stanovená lhůta je tudíž zachována.

II.

Skutkový stav a dosavadní průběh řízení

A. Vydání nezákonného rozhodnutí a vzniklá škoda

Žalobce podal žalobu o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 89/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen "ZákOdp"), která podle žalobce vznikla následujícím vydáním nezákonného rozhodnutí:

i. Žalobce podal dne 9. 4. 2009 na Obecní úřad Dolní Břežany, odbor stavební, jako místně příslušný stavební úřad (dále jen "stavební úřad") žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Na základě této žádosti vydal stavební úřad dne 26. 6. 2009 pod sp. zn. SU/0001252/09/SU (č. j. 01049/09) rozhodnutí o umístění stavby – změna územního rozhodnutí na bytové domy A, B, parc. č. 606/22, k. ú. Dolní Břežany (dále jen "územní rozhodnutí"). Územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 8. 2009.

ii. Poté, co územní rozhodnutí nabylo právní moci, získal žalobce právní jistotu, že může začít s kroky směřujícími k vydání navazujícího rozhodnutí stavebního úřadu, tj. stavebního povolení ve smyslu § 109 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen "StavZák") (pro Územní rozhodnutí řízení bylo rozhodné znění StavZák platné ke dni 9. 4. 2009).

iii. Následně obdržel správní orgán – Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, podnět od třetí osoby k přezkoumání pravomocného územního rozhodnutí a svým rozhodnutím sp. zn. SZ 183588/2009/KUSK REG/Gr., č. j. 043455/2010/KUSK, ze dne 23. 2. 2010 v přezkumném řízení vedeném podle § 94 zákona č. 800/2004 Sb., správní řád, pravomocné územní rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému řízení stavebnímu úřadu (dále jen "zrušující rozhodnutí"). Ze zrušujícího rozhodnutí vyplývá, že územní rozhodnutí trpělo značnou mírou chybovosti.

iv. V mezidobí mezi vydáním územního rozhodnutí a zrušujícího rozhodnutí uplynulo takřka půl roku, v jehož průběhu žalobce pokračoval v dalších úkonech navazujících na vydané územní rozhodnutí a vynaložil tak v tomto mezidobí zbytečně finanční prostředky. Jedná se především o prostředky na vypracování projektové dokumentace nezbytné pro řízení o vydání stavebního povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) StavZ (dále jen "dokumentace ke stavebnímu povolení"). Dokumentaci ke stavebnímu povolení vypracovával projektant Ing. Blažek, a to na základě smlouvy o dílo, na jejímž základě (a na základě navazujících faktur – faktura č. 10078 a faktura č. 10081 včetně dokladu o zaplacení jsou součástí spisu) uhradil žalobce celkovou částku 300.000 Kč. Tyto marně vynaložené náklady pak představují předmět sporu – tedy škodu vzniklou na základě vydání zrušeného územního rozhodnutí.

v. Pro úplnost popisu skutkového stavu je třeba dodat, že řízení následující po vydání zrušujícího rozhodnutí – tedy řízení o vydání nového územního rozhodnutí – bylo zastaveno rozhodnutím stavebního úřadu sp. zn. SU/0355/09/Ště, č. j. 02579/10 ze dne 30. 4. 2010, a to na základě zpětvzetí žalobce (dále jen "Rozhodnutí o zastavení navazujícího řízení"). Žalobce totiž dospěl v tomto pokračujícím řízení k názoru, že při vydání nového územního rozhodnutí nemůže být úspěšný, neboť na základě závazných stanovisek dotčených orgánů a názoru stavebního úřadu by muselo dojít k naprostému přepracování celého projektu. V tomto směru odkazuje žalobce například na Soubor stanovisek Městského úřadu v Černošicích, odbor životního prostředí, ze dne 3. 6. 2010, čj. 25425/2010/OŽP-00354 (vydaného tedy po vydání zrušujícího rozhodnutí), která sice byla souhlasná, ale požadovala značné doplnění dokumentace, zejména o podzemní garáže (bod 2 na straně 2 stanoviska – důkaz byl proveden soudem I. stupně při jednání dne 4. 8. 2015). Takový zásah by znamenal kompletní přepracování celého projektu, jeho značné rozšíření, a projekt by se tak stal nerentabilní. Nehledě na to, že takový zásah do projektové dokumentace pro územní řízení by znamenal i kompletní nepoužitelnost dokumentace ke stavebnímu řízení vypracované Ing. Blažkem, jejíž uhrazení se žalobce domáhá, neboť teprve územní rozhodnutí stanovuje podmínky pro podobu dokumentace ke stavebnímu řízení.

vi. Dne 19. 2. 2013 byla žalované odeslána neúspěšná žádost o přiznání nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím podle ustanovení ZákOdp.

B. Průběh soudního řízení

i. První rozhodování ve věci nalézacím soudem – nejprve o podané žalobě rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 1, a to rozsudkem ze dne 6. 5. 2014, č. j. 25 C 64/2013-23 (dále jen "první rozsudek nalézacího soudu"), který žalobu zamítl, a to ve stručnosti z důvodu, že žalobce nevyužil všech opravných prostředků, které jsou dostupné a dostatečné k dosažení nápravy tvrzených porušení.

ii. První rozhodování ve věci odvolacím soudem – odvolací soud první rozsudek nalézacího soudu svým usnesením ze dne 30. 1. 2015, sp. zn. 14 Co 455/2014-45, zrušil a vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení (dále jen "první rozhodnutí odvolacího soudu"). Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil především odkazem na rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 28 Cdo 1110/2010, 25 Cdo 1230/2003), v němž se uvádí: "Podmínka zrušení či změny rozhodnutí pro nezákonnost je zásadně naplněna bez ohledu na výsledek dalšího řízení, jestliže důvodem zrušení byla nezákonnost, další výsledek případného pokračování řízení je z pohledu odpovědnosti státu významná například tam, kde škodu představuje přímo uložená povinnost." Odvolací soud konstatoval, že je třeba v dalším řízení prokázat, zda by se dala projektová dokumentace zčásti použít; dále je třeba zjistit, zda případné zastavení řízení navazujícího na vydání zrušujícího rozhodnutí půjde k tíži žalobce či nikoliv.

iii. Rozsudek soudu I. stupně – nalézací soud, vázán právním názorem vyjádřeným v prvním rozhodnutí odvolacího soudu, doplnil k návrhu žalobce dokazování (viz protokol z jednání konaného dne 4. 8. 2015) a rozhodl rozsudkem soudu I. stupně tak, že žalobě plně vyhověl. Ve stručnosti nalézací soud dospěl k tomuto stanovisku: "V daném případě byla splněna podmínka nezákonného rozhodnutí, které nabylo právní moci ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Splněna je i podmínka vzniku škody, výše škody odpovídá částce, kterou žalobce zaplatil za pracování projektové dokumentace, tj. 300.000 Kč, přičemž je zřejmé, že žalobce zamýšlenou stavbu nerealizoval a nemohl tedy již zpracovanou dokumentaci použít, a to ani v minimálním rozsahu. Mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem škody je dán vztah příčinné souvislosti, neboť žalobce nechal zpracovat projektovou dokumentaci za účelem realizace stavby, k níž nedošlo, neboť řízení bylo pro zpětvzetí žádosti o stavební povolení zastaveno."

iv. Rozsudek odvolacího soudu – odvolací soud následně rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. Své rozhodnutí odůvodnil ve stručnosti takto: "Za situace, kdyby bylo v dalším řízení opět vydáno kladné územní rozhodnutí, ovšem vyloučit použití projektové

Nahrávám...
Nahrávám...