dnes je 20.5.2024

Input:

Krizový plán

26.10.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.0.1 Krizový plán

Mgr. Rudolf Broulík, Mgr. Adriana Kvítková

Vzor ke stažení zde

Krizové plány obecně

Krizový plán je základním plánovacím a řídicím dokumentem pro zvládání krizových situací. Krizové plány se zpracovávají na úrovni ministerstev, ústředních správních orgánů, krajů a obcí s rozšířenou působností. Krizové plány řeší opatření související se zvládáním krizových situací tzv. nevojenského i vojenského charakteru.

Krizové plány nevojenského charakteru, tzv. "krizové plány" a "výpisy z krizových plánů", se zpracovávají především pro zajištění opatření při vzniku živelních pohrom, chemických, technických, technologických havárií a pandemií velkého rozsahu, pro zvládání situací při narušení demokracie a veřejného pořádku a podobných situací, kdy je třeba vyhlásit krizový stav. Základním předpisem pro zpracování takových krizových plánů je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Krizové plány vojenského charakteru, tzv. "plány obrany" a "dílčí plány obrany", se zpracovávají pro případ zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením, kdy je třeba vyhlásit krizový stav. Základním předpisem pro zpracování takových krizových plánů je zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Krizové plány nevojenského charakteru

Krizový zákon ve svém ustanovení § 28 odst. 4 písm. b) hovoří o tom, že prováděcí právní předpis stanoví náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti a způsob jejich zpracování. Prováděcím předpisem ke krizovému plánu, který tyto náležitosti řeší, je nařízení vlády ČR č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vlády tedy podrobně stanovuje především personální složení, obsah činnosti bezpečnostních rad krajů a obcí, jejich krizových štábů, obsah a způsob zpracování krizového plánu, výpisů z krizového plánu a plánu krizové připravenosti. Náležitosti krizového plánu řeší § 15 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Krizový plán se skládá ze tří částí, a to ze základní části, operativní části a pomocné části.

Náležitosti krizového plánu

Základní část obsahuje:

• charakteristiku organizace krizového řízení,

• přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,

• přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu.

• a v případě krizového plánu kraje přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje.

Operativní část obsahuje:

• přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,

• plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu,

• způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů,

• přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,

• rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,

• přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů použitelných při řešení krizových situací.

Pomocná část obsahuje:

• přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení,

• zásady manipulace s krizovým plánem,

• geografické podklady,

• další dokumenty související s připraveností na krizové situace a s jejich řešením.

• a v případě krizového plánu kraje vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí.

Způsob zpracování krizového plánu kraje je řešen v § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

Hasičský záchranný sbor kraje před zpracováním krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností předloží k projednání v příslušné bezpečnostní radě:

• zaměření a rozsah krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností,

• určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností,

• návrh rozdělení odpovědnosti za zpracování podkladů pro dílčí části krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností a harmonogram jeho zpracování,

• rozsah spolupráce s dalšími subjekty, které se na zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností podílejí,

• termín projednání krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností v příslušné bezpečnostní radě,

• pravidla manipulace s krizovým plánem kraje nebo krizovým plánem obce s rozšířenou působnost při jeho zpracování,

• termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností.

Plán krizové připravenosti

Plán krizové připravenosti dle § 29

Nahrávám...
Nahrávám...