dnes je 6.12.2024

Input:

329/1999 Sb., Zákon o cestovních dokladech, ve znění účinném k 1.1.2024

č. 329/1999 Sb., Zákon o cestovních dokladech, ve znění účinném k 1.1.2024
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1999
o cestovních dokladech
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
nález ÚS
384/2009 Sb.
(k 31.12.2010)
ruší v § 23 písm. c)
197/2010 Sb.
(k 1.1.2011)
mění
197/2010 Sb.
(k 1.7.2011)
mění § 3 odst. 1, § 5 odst. 5 písm. a), § 7 odst. 1, § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 4, § 29 odst. 2 písm. b) bod 10, § 29a odst. 2 písm. b) bod 10, § 30 odst. 4
197/2010 Sb.
(k 26.6.2012)
ruší v § 29 odst. 2 písm. b) bod 11 a v § 29a odst. 2 písm. b) bod 11 (po přečíslování se v obou případech ruší bod 10)
ÚZ 257/2010 Sb.
 
 
424/2010 Sb.
(k 1.1.2012)
mění, celkem 21 novelizačních bodů
167/2012 Sb.
(k 1.7.2012)
mění § 29 odst. 2 písm. c) bod 3, § 29a odst. 2 písm. c) bod 3 a § 30a odst. 6
105/2013 Sb.
(k 1.1.2014)
mění § 6 odst. 1, § 15 odst. 1 a § 17 odst. 11
159/2013 Sb.
(k 21.6.2013)
mění název zákona a § 3 odst. 1 a 3
303/2013 Sb.
(k 1.1.2014)
mění § 17, § 22, § 30 a § 30a
64/2014 Sb.
(k 1.5.2014)
mění § 39
318/2015 Sb.
(k 1.1.2016)
mění, celkem 36 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
191/2016 Sb.
(k 1.8.2016)
mění § 34a; nové přechodné ustanovení
298/2016 Sb.
(k 19.9.2016)
mění § 30a odst. 6
183/2017 Sb.
(k 1.7.2017)
mění § 34a, § 34b a § 34c
195/2017 Sb.
(k 1.7.2018)
mění, celkem 20 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
277/2019 Sb.
(k 1.1.2024)
mění § 3
ve znění zák. č. 261/2021 Sb. a č. 177/2022 Sb.
261/2021 Sb.
(k 1.2.2022)
mění § 29a odst. 3
ve znění zák. č. 270/2021 Sb.
270/2021 Sb.
(k 2.8.2021)
mění, nová přechodná ustanovení
270/2021 Sb.
(k 1.2.2022)
mění § 19, § 20, § 28, § 29 a § 30
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CESTOVNÍ DOKLADY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan”), jejich používání občany a vedení agendového informačního systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů”) a agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů”).
HLAVA I
VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ
Díl 1
Pojem, druhy a používání cestovních dokladů
Pojem a používání cestovního dokladu
§ 2
(1)  Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice”) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva”). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství”) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
(2)  Cestovní doklad je zakázáno požadovat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.
(3)  Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4)  Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
§ 3
(1)  Překročit vnější hranici1f) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1b) . Občan může použít k překročení vnější hranice cestovní doklad jiného státu, pokud je také jeho občanem. K překročení hranice1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1d) . Občanský průkaz lze použít jako cestovní doklad také k překročení vnější hranice1f) , pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud je cizí stát, který uznal občanský průkaz jako cestovní doklad, uveden v seznamu států, do nichž lze vnější hranici1f) překročit s občanským průkazem. Tento seznam zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(2)  Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo”), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(3)  Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu včetně ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s
Nahrávám...
Nahrávám...